Kozlák - Muzeum vodáckých akcí » Home » Yachting » Bulharsko 2009

Největší středoevropský Tour - Operátor se zaměřením na Balkán, Karpaty a přilehlé kraje

Bulharsko 2009 - Plachtolet - yachting na pálavách...

 

Info Kozlák

 

Nafukovaci čluny

 

Kozlí yachting


 

 

 

Bulharsko 2009

Červen 2009

 

Tuto zprávu Vám přináší Kadloš,  člen -  veterán Kozlák teamu...

 

Týden táboření na Irakli a pak plavba na plachtoletu podél pobřeží (cca 150km, třetina na plachtu, zbytek Tummler)


1/3  <<   Další část   >>  3/3

 

...Ráno pokračujem směr Varna. Skalnaté pobřeží se střídá s opuštěnými plážemi, občas nějaký kemp. Přistáváme v Kamčije, vlévá se tam do moře řeka a měla by tam být nějaká civilizace. Byla, ale ve stádiu pokročilého rozkladu. Berem akorát vodu, Elišce nanuka a pryč.

 

Blížíme se Varenskému zálivu, ten chcem krosnout až další den, tak přistáváme na hezké pláži u jakéhosi velikého zchátralého mola. V lese se skrývá pár vybydlených objektů, nikde nikdo. Už chcem vybalovat a v tom k nám kráčí volným krokem mladý muž s klíči na krku a praví : něvazmóžno, vojennaja zona.

 

Ptám se odkuď kam vojennaja zona, on ukazuje: vot eti kamni i eti kamni. Dobrá, popojedem za eti kamni a ještě o kousek dál, a tam je nejkrásnější pláž za celou cestu, zcela opuštěná, protože nepřístupná od pevniny, romanticky ohraničená kamennými výběžky,originál Karibik. Delfíni, ohník, pohoda.

 

Ráno jsme i uvažovali, že tam ještě den pobydem, ale dálky volají. Přichází úsek, ze kterého máme trochu obavy - napříč Varenským zálivem. Je to asi 2,5km přes plavební dráhu velkého přístavu,jezdí tam obrovské lodě. Naštěstí fouká příznivý vítr, dáváme plachty i motor, valíme jak draci a za chvíli už máme krizový úsek za sebou. Přistáváme na pláži a jdem dokoupit nějaké potraviny, pivo a nanuka. Voda je dost špinavá, nevím jak se v tom může někdo koupat. Fuj.Pokračujem v jízdě, pobřeží nic moc, samá civilizace.

 

 

 

 

Konečně přistáváme na celkem pěkné pláži, poblíž je rozsáhlá zřícenina staré pevnosti Evksinohrad. Okolo pěkný upravený park, u pláže sprchy s termální vodou. Až je nám to trochu podezřelé. A taky jo, teplý bonz a už nás ochranka eskortuje k lodi. A že zas vojenaja zona. Asi rekreace pro papaláše. Kontrola pasů a davaj zpátky na moře. No ale dvě hoďky jsme pobyli, celkem v pohodě.

 

Začíná děs běs - Zlaté písky. Hotely, kolotoče, vodní skůtry, lyžaři, padákáři. Musíme dál do moře, aby nás někdo nepřeválcoval. Blíží se večer a není nám jasné, kde zalágrujem. Pod ruským kolem se mi spát nechce. Navíc nám chcípnul motor, špatně jsem promíchal olej s benzínem a je třeba vyčistit svíčku.

 

Ale v dálce vidíme nadějnou plážičku. Na pádla k ní dojíždíme, vypadá dobře. Je to už vylidněná nudapláž, na kraji cosi jako náznak baru. Dáváme řeč s majitelem, přátelský bořík z Varny, přes léto prchá sem, chytá ryby a občas prodá nějaké to pivo. Hned nás pozval na pečenou rybu, kebaby a šopák, zaplatit chtěl jen pivo. Se stanem taky nebyl problém, dokonce nám nabízel svůj. Pohoda, akorát noc trochu rušil tepot nedaleké civilizace.

 

Je 1. července a to je v Bulharsku velký svátek - Slunovrat. Ráno jsem vyčistil svíčku a Tummler opět poslušně naskočil, jedeme dál. Polední žár trávíme v Balčiku, dokupujem potraviny, místní turek nás provádí mešitou, poslední co zbyla ze sedmi původních. Kousek od města je letohrádek rumunské královny Marie, pěkná zahrada, ale vysoké vlezné, tak to okukujem jen z venčí.

 

Jinak Balčik nic moc, špinavé pláže, zvedáme kotvy a jedem dál. Asi hodinu pozorujem delfíny, jsou všude okolo nás. Charakter pobřeží se začíná měnit, je skalnatější. ( nebo spíš takový jíl), plážičky malé a šutrovaté. Dost těžko hledáme místo k zalágrování. Nakonec najdem celkem slušný plácek u velkého polorozpadlého mola. Po minulých zkušenostech čekáme, kdy přijde mladý muž s klíči na krku, ale tentokrát molo asi nebylo vojenské. Ráno popojíždíme kousek do Kavarny, tam je zajímavá rybářská čtvť, spíš trochu slum, ale malebný.

 

Lid drsný, benzin nám chtěli prodat za pětinásobek ceny. No nic, vystačíme s tím, co máme. Jedem dál, břehy se stávají už opravdu strmé a vysoké. Blížíme se k mysu Kaliakra a víme, že budem těžko hledat místo na přespání.

 

Pár kilometrů před mysem vplouváme do malého rybářského přístavu, břehy jsou zarostlé bujnou až tropickou vegetací, protože po kolmých stěnách okolo stéká voda. Na přespání ale nic moc. V dálce těsně před Kaliakrou vidíme ve stráni nějaké stavení, snad to půjde tam. A skutečně, štěstí nám přálo, dole je místo na přistání a ze stavení se vyklubala ruina se zachovalou terasou, kde stavíme stan s krásným výhledem na moře.Dokonce poblíž rostou zralé špendlíky, takže kurděje nás nedostanou.

 

 

 

 

Tuto zprávu Vám přináší Kadloš,  člen -  veterán Kozlák teamu...

1/3  <<   Další část   >>  3/3

 

 


Tuto zprávu Vám přináší - největší středoevropský tour operátor pro Balkán, Karpaty a přilehlé kraje.

Home  |  Ety-Kecy  |  Koza Máňa |  Kontakt  |  Poslední úprava: 09.03.2017