Oblast Turecka je osídlena kmeny vytvářejícími samostatné státní útvary.

Chetité rozšiřují své panství až na území současné Sýrie. Vestejnou dobu se ve východní Anatolii usazují Uranové a zaklá­dají říši s hlavním městem Tuspa (současný Van). Ve stejnou dobu na pobřeží Egejského moře proniká kultura z krétské a mykénské oblasti, přinášená Řeky, kteří zde zakládají nová sídliště. Největšími městy se stávají Milétos (řecké osídle­ni") a Trója (osídlení obyvatelstvem nejasného etnického půvo­du).

Na pobřeží Egejského moře probíhá mezi trojským obyvatelstvem a mykénskými Řeky z evropské pevniny tzv. trojská vál­ka. Ve vých. části území zaniká pod náporem nepřátel chetitská říše.

V polovině 7. stol. je založena v záp. části Malé Asie (vevnitrozemí) říše Lýdů s hlavním městem Sardy, která brzy začí­ná svou expanzi vůči řeckým městům. Stejně rozpínaví však byli i Peršané, takže se oba státy staly nakonec sousedy, což vedlo mezi nimi k válečnému konfliktu

Na záp. pobřeží Maloasijského poloostrova se stěhují řecké kmeny.

Alexandr Veliký poráží perské vojsko u Issu (blízko Adany) konec perské nadvlády. Většina měst jak na Egejském, tak i Levantském pobřeží se podrobuje Alexandru Velikému. Ale­xandr Veliký vstupuje do Gordionu, kde přetíná „gordický uzel".

Poslední pergamský král Attalos III. umírá a odkazuje svou říšiŘímanům. Ti začínají v Malé Asii budovat správu pomocí pro­vincií. Z mnoha porobených měst jsou odváženy sochy do Říma, Malá Asie se stává novou zásobárnou rozvíjejícího se impéria.

Rozvoj římského panství v Malé Asii. Král Mithridates v l.88-84 vedeboj proti Římu.

Misionářské cesty sv. Pavla po Malé Asii, vznik prvních biskupství. Zakládání prvních kostelů i pronásledování křesťanů. Úpa­dek víry ve staré bohy a zánik mnoha kultovních míst.

Ve vých. části Turecka je založen první křesťanský stát.první ekumenický koncil v Níkai.

Rozpad říše římské na záp. a vých. část. Konstantinopol se stává hlavním městem vých. části

Mohamedův útěk do Mediny. První rok islámského kalendáře, začátek šíření islámu.

Porážka byzantského vojska u Manzikertu (nedaleko Vanského jezera) Seldžuky (turecký kámen). Začátek osídlování Anatolie Seldžuky a vznik prvního seldžuckého státu na území byzantské říše, s hlavním městem Konya.
 

Při 3. křížové výpravě se v řece Goksu utopil císař Fridrich Barbarossa.

začátek křížové výpravy proti Konstantinopolu.

Papežský Iegát Balduin I. Flanderský je korunován za císaře a v Konstantinopolu je vyhlášeno tzv. latinské císařství. Postupný úpadek města i spravovaných držav. Ve stejnou dobu však upadá i ostatní část říše řízená císařem z Níkai.

Mongolové napadli seldžuckou říši a poničili velkou část střední Anatolie

Mamelukové se svým sultánem Baybarsem, zvaným Tygr, vypudili z Anatolie Mongoly. Vlastní říši však nezaložili.

Do vých. části území pronikají kmeny osmanských Turků. Jsou poprvé připomínány v oblasti mezi Aralským jezerem a perskou říší. Odtud se postupně rozšiřovaly až ke Kaspickému moři. Jejich vůdce Ertogrul (1231-81) porazil seldžuckého sultána Giyasettina Kayhíisreva II., čímž získal území až po Eskisehir. Již za jeho života se jeho lidé začali nazývat Osmany

Bursa se stává prvním hlavním městem Osmanů. Celá oblast kolem Marmarského moře se dostává pod správu Osmanů.

Edirne se stává druhým hlavním městem Osmanů a zároveň odrazovým můstkem pro jejich expanzi na Balkánský polo­ostrov

Novou říši spravuje sultán Murad I., který obsadil oblast kolem Ankary, Konye a Karamanu. Zánik seldžucké říše a připojení jejího území k říši osmanské. Postupné obsazování Balkánského poloostrova (od r. 1362). R. 1381 sultán zabit na Kosově poli srbskými šlechtici. Novým sultánem se stává Bayazid I.

Sultán Bayazid I. dobývá Balkánský poloostrov a porazil krále Zikmunda Lucemburského, čímž si otevřel cestu do dnešního Maďarska, získal Řecko. V r. 1402 napadli Anatolii Mongolové vedeni Timurem ( Tamerlan ). V bitvě u Aksehiru nedaleko Ankary je sultán Bayazid poražen a nedlouho nato na následky zranění umírá. Mongolové zničili Bursu.

Desetiletí bratrovražedných bojů o nástupnictví. Konstantinopol je obklopen osmanskou říší. V r. 1413 je vyhlášen sultánem Mehmed I., zvaný Sjednotitel (Celebi).

sultánem je Murad II., který začal usilovat o dobytí Konstantinopolu.

Sultánem Mehmed II., který v r. 1453 po 52denním obléhání dobyl Konstantinopol, který se pod jménem Istanbul stává na 500 let hlavním městem osmanské říše. Mehmed II. vydává také knihu zákonů, zvanou Kanun none, v níž je vymezena pravomoc jednotlivých vysokých státních úředníků a zároveň istanbulský nufti (nejvyšší duchovni") je určen za hlavního znalce koránu.

Je zde zakotven i tzv. bratrovražedný zákon, podle nějž směl sultán zavraždit i svého bratra v zájmu uchování jednoty říše. Mehmed byl i veliký mecenáš umění. Nejenže nenechal v Istanbulu zničit umělecké poklady minulosti, ale do města pozval umělce, aby je vyzdobili dalšími stavbami.

Sultánem Selim I., který nastoupil na trůn po Bayazidovi II; Dobyl Persii a podmanil si i Egypt. Jako první osmanský sultán se stal kalifem (chalífou), tj. duchovním vůdcem všech vyznava­čů islámu. V tuto dobu se do Istanbulu přestěhovaly i největší náboženské relikvie, uložené až dosud v Káhiře (viz Istanbul).

Sultánem Siileyman II., zvaný Nádherný (Magnificulus). Za něj Turci obsadili celý Balkánský poloostrov, dobyli Bělehrad, zvítězili v bitvě u Moháče, kde v r. 1526 padl i český a uherský král Ludvík Jagellonský, otevřeli si cestu na Vídeň, ale zde jejich útok na Evropu skončil. Sultán se však nevzdal naděje na získání habsburského trůnu, a proto v r. 1566 vytáhl znovu do boje, ale u Szigetvaru ve věku 76 let zemřel. Byl považován za největšího z osmanských vladařů a za něj dosáhla říše největšího rozkvětu. Podle jeho zákoníku (Siileyman al Kanuni) se řídila říše až do 20. stol.

Válka s Ruskem, při níž se proti Rusku postavila i Francie s Anglií (krymská válka).

Území spravované osmanskou říší se neustále zmenšuje.

Začátek balkánských válek mezi sousedními balkánskými státy,další územní ztráty

I. světová válka, po níž bylo území Turecka rozděleno na okupační zóny, což předznamenalo zánik sultánské moci.

Zrušen původní osmanský kalendář a zaveden gregoriánský. Zrušeno mnohoženství, zakázáno ženám zahalování obličeje a doporučeno používání evropského šatu. Islám přestal být státním náboženstvím.

Nařízeno, že každý obyvatel musí mít podle evropského vzoru příjmení. Mustaf a Kemal začal být jmenován Atatiirk (otec vlas­ti). Zároveň začal platit zákaz nošení fezu jako pokrývky hlavy.

Zemřel prezident Atatiirk a jeho nástupcem se stal Ismat Inónu, který k Turecku připojil oblast Antalye

Orientace Turecka na USA, se kterými uzavřelo smlouvu o spolupráci.

Prezidentem zvolen Calab Bayar, který hned na začátku svého funkčního období začal vydávat protikomunistické zákony.

Turecko vstoupilo do Severoatlantického obranného společenství.

Londýnská konference, v níž se napjaté vztahy mezi Tureckema Kyprem částečně uklidnily.

Prezidentem se stává Cevdat Sunay, v jehož funkčním období opět dochází k vyostření vztahů.

Obsazení sev. části Kypru tureckým vojskem. V následujících letech začíná nový nárůst problémů na vnitropolitické scé­ně.

Další vojenský převrat, v jehož čele stál generál K. Evren. Zákaz politických stran, zrušena ústava, zaveden výjimečný stav. Zemi nadále (až do r. 1982) spravovala rada národní bezpečnosti, v jejímž čele stál generál K. Evren.