V plánu máme 4 větší přesuny, všechny, až na vyjimky, pravděpodobně podnikneme autobusy.
1. modrý :   Istanbul - Darende 1000 km
2. zelený :   Malatya - Erzincan 300 km
3. fialový :   Ilič - Bayburt 290 km
4. růžový :  Artvin - Istanbul 1310km


 

Istanbul - Darende 1000 km, (Tohma Çay)      Busy odjezd Istanbul - Darende - (Malatya,) bez záruky...asi bude jezdit více společností. Turecký IDOS: http://www.neredennereye.com/int/karayolu/index.php3?lid=2, jízdné by dle http://www.turkeytravelplanner.com/WhereToGo/Istanbul/Transport/intercity_bus_table.html mělo být do 50 USD ???     34 istanbul44 Malatya Hour: all     1112 km  Company   Departure   Arrival   Duration   Coach Type   Aksoganoglu Zafer Turizm  13:00        Aksoganoglu Zafer Turizm  16:00        Aksoganoglu Zafer Turizm  18:30        Aksoganoglu Zafer Turizm  19:00        Aksoganoglu Zafer Turizm  19:30        Aksoganoglu Zafer Turizm  20:30        Aksoganoglu Zafer Turizm  21:30        Malatya Beydagi Turizm  13:00        Malatya Beydagi Turizm  16:00        Malatya Beydagi Turizm  18:00        Malatya Beydagi Turizm  20:00

Malatya - Erzincan 300 km, (Eufrat)    Z Tohmova Čaje se musíme dostat do Malatye (cca 20-30 km) a pak busem do Erzincanu (300 km).....když bychom jeli busem přes přehrady, je možnost vystoupit na Eufratu již nad Erzincanem ???, (podle nepřesných map řeka neprotíká přímo městem ??? a prodloužit plavbu, uvidíme na místě...).    Nebo jiná varianta  po přepádlování  na začátek přehrady jet odsuď přímo dolmušem (dodávkou), na sever podél Eufratu....zjistíme na místě, údajně tam někde jsou zakázané zóny kvuliva přehradám a PKK ???, možný i noční přesun.....    Vlakem to zatím moc nevypadá, hodně objíždí a nevíme přesně četnost spojů....

Ilič - Bayburt 290 km, Tohma Çay     Z Iliçe (pravděpodobně cíl plavby po Eufratu, bacha na zakázené oblasti - army) do Bayburtu kombinovaně, podél Eufratu vede železnice nebo hned busy - dolmušy, zajistíme na místě, cesta možná povede přes  městečko Aşkale, za ním je 3000 metrů n.mořem horský průsmyk....hodnotný horský výstup bez kyslíkových flašek....

Pro přehled mapa vlaků, něco o vlacích na http://www.turkeytravelplanner.com/Transportation/Train/index.html a další podstránky, oficiálni Tur. dráhy na http://www.tcdd.gov.tr/
 

 

http://www.volny.cz/turecko_2002/1tyden.htm 
...vystupujeme na otogaru, autobusovém nádraží. V podstatě je to většinou vyasfaltovaná plocha s několika kancelářemi dopravních společností, které sídlí v nízkých buňkách. Po příchodu se na vás hned vrhne několik lidí a zjistí kam jedete. Odvedou vás do příslušné kanceláře, kde vám bleskurychle vystaví lístek. Často se teprve potom dovíte kdy to vlastně jede a kolik to stojí – aspoň zpočátku jsme s tím měli trochu problémy. Poměrně rychle jsme však pochopili několik věcí:

• Spoje jsou velmi časté a kratší cesty nemá smysl příliš plánovat. Prostě přijdete na otogar a za chvíli jedete.
• Ceny jsou na celém otogaru shodné a pevné, s výjimkou nejdelších tras kde existuje větší konkurenční boj. Můžete však zkusit smlouvat s poukazem na studentskou slevu.
• Pokud potřebný spoj nejede do 15 minut, je dobré se poptat i u dalších společností.
• Když zaplatíte, můžete si bágly nechat v kanceláři nebo v autobuse, pokud již stojí na otogaru.

....Autobusové lístky důrazně doporučuji zakoupit v předstihu přímo u autobusové společnosti, která daný spoj provozuje (v Aksaray). Kromě ní totiž prodává lístky na ten samý autobus i mnoho překupníků. Ti ovšem nekontrolují, zda už náhodou není autobus plný a tak se vám snadno může stát (jako se to stalo nám), že přijdete se zakoupenými jízdenkami k autobusu, který je již plně obsazený. Poznat překupníka od autobusové společnosti není jednoduché a nikdy se nám to nepovedlo. Všichni vám budou tvrdit, že autobus je přímo jejich, nebo že v té společnosti přímo pracují......
 

   Na motorce na východ
Milan Loucký / 22.09.2005 http://www.kalimera.cz/na_motorce_na_vychod.html

   ....Jedu okolo břehů Vanu do města Tatvan, dál pokračuju na Elazig. I tady je spousta vojenských kontrol, vojáci u kulometů míří před sebe na kopce, ostatní prohledávají auta a přehrabují se v osobních věcech civilistů. Právě to je pro muslimy potupa, ale tady se všichni tváří, jako by na to byli zvyklí. I ve městech je obrovský počet vojáků a obrněnců, každé druhé vozidlo je armádní.

    Neexistující evropská asfaltka
    Přejíždím přes Eufrat a chci jet na Divrigi, a odtud do Sušehri, městečka na hlavní silnici mezi Erzurumem a Suluovou. Měla by to být cesta s hezkým, podle mapy zajímavým okolím. Jenže všechno je jinak. Za Aragpirem cesta mizí a já musím jet po dost brutální polňačce. Její stav je kilák od kiláku horší a já nakonec zůstávám stát před prudkým svahem, 200 km od Sušehri. Podle mapy má tudy vést solidní “evropská“ asfaltka.
     Nevím, kde udělali soudruzi z Turecka chybu – tudy nikdy žádná silnice nevedla! Vracím se zpět do Aragpiru zkontrolovat, zda jsem nesjel z cesty. Ale né já, nýbrž Turci se asi sjeli a silnici prostě nepostavili.
Musím teda zpět k Eufratu. Celá ta epizoda mě stojí 180 zbytečně najetých kilometrů, benzín pomalu dochází a já jsem pěkně naštvanej! 
   Jedu na jihozápad, Eufrat je v místech, kudy projíždím, širší než 3,5 km. Před tím jsem ho přejížděl v úzkém místě, kde vypadal jako obyčejná řeka, tady ale působí jako velké jezero....

...Řešení silniční nehody v Turecku.....http://www.kalimera.cz/reseni_silnicni_nehody_v_turecku.html